Když mám velký a drahý foťák, jsem fotograf?

   Začala bych tím,že nejsem žádný profesionál. Fotím od malička a prostě a jednoduše mě to baví, což si myslím, že je to hlavní. Jedno ale vím i přesto, že jsem fotograf amatér a to, že fotit může každý. Zdá se to jako nesmysl, ale nejsou žádná pravidla ani zákony na to, kdo smí fotit a kdo ne. Už od malička jsem vyrůstala v rodině, kde fotit nejen rodinu, ale i věci okolo sebe je naprosto přirozená součást všedních dní.

   Vždy pro mě bylo naprosto přirozené, že k focení využívám to, co je po ruce. Ať už to byl telefon, kompakt nebo zrcadlovka. Bylo mi to prostě fuk, jen když jsem dokázala zachytit danou věc tak, jak jsem chtěla.

   Začala jsem s řadou naprosto obyčejných a průměrných telefonů. Postupem času jsem zjistila, že svůj foťák z ruky nedám, ale přesto si občas ráda vyfotím něco na telefon, kde není až tolik funkcí, které mohu využít. (O to víc mě těší, když se mi fotografie povedou.)

   Závěrem tohoto článku je tedy to, že k tomu abyste byli fotograf a focení vás bavilo nepotřebujete techniku za tisíce ne-li více. Pro začátek si rozhodně postačíte s obyčejným telefonem. (V případě, že své schopnosti ve focení nijak zvlášť nehodláte vylepšovat, rozhodně si vystačíte s telefonem, nebo s některým z levnějších foťáků.)

Anna

Zdroj fotografií: Anna Ševčíková (vlastní)